Více než 40 % platu či mzdy lékařů v nemocnicích tvoří v současnosti zejména přesčasy. Nástupní plat čerstvého absolventa lékařské fakulty bývá hluboko pod dnešním průměrným platem. Práce od rána do noci, bez volného času na rodinu a na své koníčky a s velkou odpovědností, s odhodláním zachraňovat lidské životy za podprůměrnou finanční odměnu. Podobně jsou na tom i další zdravotnické profese. Jde do tuhého. Už dnes chybí v nemocnicích na 5000 lékařů a 3000 sester a situace bude jen horší.

Zdravotní sestra Martina Hvozdenská, všeobecná sestra z velké krajské nemocnice svoji práci miluje. Její vyprávění o tom, co obnáší práce sestry, ale dokládá, jak je práce v nemocnici náročná, a to jak po fyzické, tak po emocionální a psychické stránce.

„Sestry často pracují dvanáctihodinové směny, včetně nočních, víkendů a svátků. Práce také vyžaduje hodně pohybu, protože musíme obstarat spoustu pacientů na oddělení. Někteří pacienti vyžadují přemísťování a pomoc při běžných činnostech. Často se setkáváme i s velmi smutnými příběhy, a protože jsme k dispozici mnoho hodin, často sloužíme i jako vrby pro pacienty a jejich rodinné příslušníky,“ popisuje sestra Hvozdenská.

Jedním dechem ale dodává, že právě takto náročná práce za neodpovídajících finančních podmínek odrazuje mnoho mladých sester, aby do oboru vůbec nastoupily. Stejně tak už mnoho sester z nemocnice odešlo. Podobná situace nastává i u lékařů a dalších zdravotníků.

Nejenže by bez přesčasů vůbec nedosáhli na obstojné platy a mzdy, ale navíc panují ve zdravotnictví obrovské rozdíly mezi platy a mzdami.

Zůstávají nejsilnější srdcaři. Bude to ale stačit, aby zachránili stárnoucí populaci, jejíž nemocnost s postupujícím věkem stoupá?

Zákon o odměňování jako konec hádkám o penězích

Řešením je zákon o odměňování a s ním spojených základních tarifních platech a mzdách lékařů a zdravotníků navázaných na průměrnou mzdu, včetně sjednocení odměňování pro subjekty, které pobírají úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Proč?

Současní i budoucí lékaři potřebují jistotu důstojného příjmu, aby tato profese zůstala atraktivní pro nastupující generace a udržela špičkové odborníky. Zákon o odměňování bude v konečném důsledku důležitý nejen pro lékaře, ale i pro celý zdravotnický systém. Přinese totiž dva základní prvky:

• stabilitu,

• transparentnost.

„Zákon o odměňování je důležitým stabilizačním prvkem ve zdravotnictví. Dnes se odměňování v nemocnicích liší podle formy této nemocnice; zaměstnanci státních, krajských nemocnic nebo nemocnic obecních příspěvkových organizací dostávají plat podle nařízení vlády, zaměstnanci nemocnic obchodních společností, jako jsou společnosti s ručením omezením a akciové společnosti, dostávají mzdu, která je u lékařů nižší v průměru o 4000 korun měsíčně, a u sester je nižší dokonce v průměru o 10 000 korun měsíčně. Přitom v obou případech nemocnice pobírají úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ popisuje současný stav předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Jakmile takový zákon vznikne, všichni aktéři řídící se tímto zákonem, včetně lékařů, nemocnic, pojišťoven a dalších, budou vědět, s jakým rozpočtem a náklady mohou počítat, protože platy budou navázané na průměrnou mzdu.

„Tento zákon je důležitý, abychom se ve zdravotnictví posunuli dál. Zaniklo by s ním neustálé hádání se o penězích, které zapleveluje veřejný prostor již desítky let. I absolventy medicíny by to snad přesvědčilo, aby zůstali u nás a neodcházeli do Německa, nebo dokonce do zcela jiných oborů, jako je například IT,“ podpořil zákon na webu Našezdravotnictví.cz předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Dalibor Veselý.

Návrh je přitom zcela jednoduchý. Zavedení minimálního platu lékaře v přímé úměře k dosažené kvalifikaci a praxi jako 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok o dva roky předcházející. Zástupci lékařů a zdravotníků navrhují:

• Lékař absolvent dostane minimálně 1,5násobek průměrné mzdy.

• Lékař po základním vzdělávacím kmenu dostane minimálně dvojnásobek průměrné mzdy.

• Lékař po atestaci dostane minimálně 2,5násobek průměrné mzdy.

• Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně deset let dostane minimálně 2,75násobek průměrné mzdy.

• Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně 15 let dostane minimálně trojnásobek průměrné mzdy.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR zároveň požaduje po ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu práce a sociálních věcí proporcionální zvýšení tarifních platů zdravotníků vůči platům lékařů. I v dohodě s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů (LOK-SČL) a ČLK navrhli, aby tarify všeobecných sester a obdobně zařazených zdravotníků začínaly na jednonásobku průměrné mzdy a končily u specialistů na dvojnásobku průměrné mzdy.

Jasná pravidla bez podrazů

Zákon o odměňování po průtazích už dostává nějakou podobu, ale některé body z prosincové dohody ministerstva zdravotnictví s lékaři a zdravotnickými odbory nejsou splněny. Jedním takovým bodem je právě sjednocení.

„Po zhlédnutí návrhu jsme zjistili, že ministerstvo zdravotnictví v rozporu s dohodou opět ignoruje sjednocení odměňování, ale navrhuje jen stanovení minimální odměny za práci pro zdravotníky v soukromých nemocnicích. Naprosto nepochopitelné je i to, že nově navrhované tarify části zdravotníků jsou nižší než ty současné. Kdybychom pro odměňování v roce 2025 použili průměrnou mzdu roku 2023, tedy 43 341 korun, všeobecné sestry v nejvyšších platových stupních budou mít tarif nižší skoro o 600 korun,“ uvedla obavy Žitníková.

Druhým zádrhelem je započítávání přesčasů do základního platu. Když se návrh na odměňování před více než 13 lety tvořil, byl tam vložen ještě dodatek: „Při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum osm hodin přesčasové práce týdně.“

Situace se od té doby velmi změnila a pro lékaře i zdravotníky je nepřijatelné, aby minimální odměna byla stanovena včetně osmi hodin přesčasů týdně, tedy aby se počítala za šestidenní pracovní týden.

„Všichni lidé v této zemi mají stanovený plat za základní pracovní dobu, není možné někomu stanovit plat nebo mzdu za šest pracovních dnů a není možné ani explicitně předpokládat, že dobrovolná přesčasová práce, kterou zaměstnanec může nebo nemusí dělat, bude součástí jeho základní mzdy. To je nesmysl,“ okomentoval návrh ministerstva zdravotnictví prezident ČLK Milan Kubek.

Dohoda bez podrazů se tak stále protahuje, což je také důvod, proč lékařům i všem zdravotníkům dochází trpělivost a potřebují se opět bránit. „Ztratili jsme jednáním už osm měsíců. Nejdříve jsme čtyři měsíce řešili, jestli sjednotit odměňování, nebo ne. Jestliže ale s námi někdo podepíše v prosinci dohodu, že se odměňování sjednotí, už jsme za touto křižovatkou. Už nemáme mluvit o tom, kdo si co v této věci o tom myslí. Teď se zase točíme na kvantifikaci, kdy nám odečítají množství peněz,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz předseda LOK-SČL Martin Engel.

Zákon o odměňování určí jasná pravidla. Pomozte nám ukončit neustálé hádání a vytvořit systém, který bude stabilní a transparentní.